Budou se děti slovenských Romů učit v internátech?

Internátní školy pro romské děti jsou jediným řešením romské problematiky. Po kontrolním dni konaném 8.3.2010 u slovenského vicepremiéra pro menšiny Dušana Čaploviče to řekl předseda slovenské vlády Robert Fico. "Očekává se od nás do budoucna mnohem razantnější přístup než jak se to dělo doposud," konstatoval Fico na tiskové konferenci. Tvrdí, že toto řešení od vlády požadují starostové a primátoři. "Očekávají, že přijde něco jiného než jen neustále deklarace, kterými jsme neustále vázáni, že přijde i něco jiného než ty pokusy přes všelijaké peníze ad hoc něco ovlivnit nebo něco napravit," tvrdí Fico.

Nevládní organizace Amnesty International však zastává názor, že myšlenka internátních škol pro romské děti nepřispěje k řešení problematiky vzdělávání Romů, protože se bude týkat pouze zanedbatelného počtu romských žáků. "Navíc ještě více prohloubí segregaci romských dětí mimo běžného systému vzdělávání, což považujeme za porušení jejich práv," uvedl v lednu pro agenturu SITA ředitel Amnesty International Slovensko Branislav Tichý.

S kritikou ale Fico počítá již předem a tvrdí, že se jí chce vyhnout preventivním dialogem s orgány Evropské unie. Zváží také postoje odborníků v otázkách funkce romských internátních škol či věku dětí, v němž by měly být na takové školy zasílány. "Je to úkol pro další čtyři roky," zdůraznil Fico. S pilotními projekty se již iniciativně hlásí některé samosprávy. Vicepremiér Čaplovič chce romské děti posílat do internátních škol až po souhlasu jejich rodičů. "Není to podle mého soudu jediné možné řešení, ale pojďme touto cestou pilotních projektů, začněme konečně. Protože to, abychom sypali peníze na některé projekty do romských osad, problémy nevyřeší," tvrdí Čaplovič. Dodává, že jedinou systémovou cestou ke změně je vzdělání.

Zábavné na tomto "novém" nápadu slovenských politiků je fakt, že v květnu 2004 velvyslanec EU ve Slovensku Eric van der Linden poté, co se seznámil s životem Romů v osadách, doporučil, aby byly romské děti vychovávány v internátech. Podle jeho názoru by tak nebyly pod negativním vlivem svých rodin a mohly by dosáhnout mnohem vyššího vzdělání, než se děje dosud. Evropská romská informační kancelář (ERIO), která na výroky velvyslance Van der Lindena upozornila, zaslala otevřený dopis prezidentovi Evropské komise s požadavkem na odvolání velvyslance z funkce. Jeho výroky jsou prý v rozporu se snahou Evropské komise prosazovat respekt vůči lidským právům a právům romské menšiny. Evropská komise vzápětí jeho výroky označila za politováníhodné a nešťastné. Dokonce mu bylo doporučeno, aby napříště neposkytoval médiím žádné hovory na toto téma.

Zástupci Slovenských Romů měli tehdy ale opačný názor, považovali Lindenův nápad za velice rozumný. Předseda Rady Romů Slovenska František Guľáš nesouhlasil s rozhodnutím Evropské komise, která nařídila van der Lindenovi zdržet se komentářů ohledně romských dětí, které by se měly umístit v internátních školách. Podle jeho názoru by van der Lindenovu myšlenku měli podpořit všichni zainteresovaní, hlavně slovenské ministerstvo školství. "Mohla by se tím změnit vzdělanostní úroveň v prospěch romské populace a postoj k vzdělání romské národnostní menšiny," tvrdil tehdy Guľáš. Zároveň by se tak podle něj v budoucnu posílila konkurenceschopnost romských uchazečů o zaměstnání ve státní službě, policii, ozbrojených silách, zdravotnictví či školství nejen na Slovensku, ale i v celé Evropě. Rada Romů Slovenska byla tedy již v roce 2004 připravena v případě neporozumění pomoci při osvětě v romských osadách, v městech a obcích a osobními pohovory s rodiči.

Zřízení internátních škol pro romské děti považovali za správné i další romští představitelé na Slovensku: předseda Parlamentu Romů Ladislav Fízik, předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkoló a místopředseda Rady MVO romských komunit Tibor Loran.

Z těchto rozporuplných reakcí Bruselu a slovenských Romů je patrné, že pohled tzv.odborníků na romskou problematiku ze zahraničí včetně úředníků Evropské komise nevyplývá z důkladné znalosti místních poměrů. Internátní školství je přitom například ve Francii nebo v Británii velice rozšířené. Využívají je přitom nejen sociálně slabší vrstvy.

Základní nevyřešenou otázkou i po tolika letech stále zůstává před slovenskými politiky rozhodnout, zda se mají Romové individuálně integrovat do majoritní společnosti kromě jiného i pomocí internátních škol nebo zda se má pěstovat a rozvíjet jejich "kmenový" život v izolaci. Praktické příklady jasně dokazují, že ti Romové, kteří dosáhli vyšší úrovně vzdělání a jsou z nich kvalifikovaní žádaní zaměstnanci, se od své širší rodiny oddělili.

Pokud se Slovensku podaří jít cestou internátní výchovy romských dětí, budeme mít možnost jejich zkušenosti převzít bez zbytečných diskuzí teoretiků, kteří zatím nedokázali vytvořit nic, co by skutečně romskou otázku vyřešilo. Otázkou ale zůstává, zda nám Brusel a Amnesty International něco takového povolí. Jednodušší a politicky schůdnější bude investovat další peníze do rekonstrukce vybydlených bytů, na školní pomůcky, školní asistenty a další sociální podpory. Nebo ne?
10.3.2010 11:20 [Trvalá adresa tohoto článku.] Text vychází z článku Mají být romské deti vychovávány v internátech? (Ahaswebovy noviny 27.5.2004).

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.