Neradostné Obamovy vyhlídky.

Tento mulat, vizionář a Čechoameričan právě před dvěma roky oslnil Ameriku heslem "Yes, we Can" neboli "My to dokážeme". Působil tehdy jako nadpozemská bytost, která dokáže změnit k lepšímu Ameriku a jako "nejmocnější muž světa" snad i celou planetu. Galaxii si nechá na potom. Bohužel jeho plány zmařila hypotéční katastrofa zvaná finanční krize a tak pouhé dva roky po volbách, ve kterých především "barevní" Američané - afro a latino - dostali do Bílého domu Baracka Obamu s dárkem naprosté většiny v obou komorách Kongresu, se nadšení voličů vytratilo a mizí i důvěra v jeho moc změnit Ameriku k lepšímu.

Deset procent Američanů - tedy přesněji deset procent těch Američanů, kteří chtějí pracovat a jsou úředně zaregistrováni - nemá práci a navíc panuje obava, kdo zaplatí Obamovy záchranné "dárky" určené bankám a průmyslovým firmám, které dosáhly výše 800 miliard dolarů (13 bilionů korun, tedy cca deset státních rozpočtů ČEZka). V této dosti zoufalé situaci se pustil Obama neprozřetelně do nákladné reformy zdravotnictví pokusem o zavedení povinného zdravotního pojištění pro všechny Američany. (Peníze.cz: "Zdravotní pojištění ve Spojených státech funguje čistě na komerčním základě a je dobrovolné. Poskytují ho zdravotní pojišťovny, kterým lidé platí pojistné. Ze mzdy se nestrhává žádné povinné zdravotní pojištění, které by teklo do státního rozpočtu, nebo nějaké státem spravované organizace." Více čtěte zde.

A tak kongresové volby uprostřed Obamova funkčního období ovládli zcela opoziční republikáni, kteří získali drtivou většinu 60 křesel. Demokraté propadli i v důležitých volbách guvernérů: vláda nad dalšími deseti státy se stěhuje od nich směrem k republikánům.

Citově zabarvené nadšení jisté nemalé části Američanů doufajících, že Obama zavede i v Americe něco jako evropský "kapitalistický socialismus" či lépe řečeno "stát sociálně cítící se svými občany" vystřídala skepse. Je to ta známá houpačka, kdy se voliči dávají svést jednou trochu nalevo a když je to pořád špatně, zvolí si příště tu druhou stranu ve slepé víře, že ti "noví" politici to myslí s lidem dobře. Volební pozlátko je ale určeno jen pro mentálně nedospělé občany, jejichž hlasy si politické strany získávají pomocí moderních marketingových metod, kterými dokáží přinutit občany kdekoli na světě kupovat ten "nejlepší" prášek na praní či dámské vložky.

Vtip je totiž v tom, že té či oné skupině takzvaných politiků nejde ve skutečnosti o nic jiného, než o moci manipulovat s veřejnými penězi. Domnívat se, že jim jde o blaho lidu si snad může myslet jen naprostý idiot. Většina voličů to tuší, ale podléhají klamu, že se přece musí najít nějaký zázračný osvoboditel a vůdce, který všechny spasí. Téhle iluzi propadají Američané také proto, že mají chybné představy o naprosté moci toho, kdo se právě zabydlel v Bílém domě. Jaksi jim nedochází, že je to jen nastrčená loutka, která ve skutečnosti žádnou moc nemá. Zasněného oslíka Obamu na další dva roky přišlápnul republikánský slon. Snad nedodýchá předčasně, ale o tom, že by mohl zustat v tom směšném sídle amerických prezidentů i po další volební období, se mu může jen zdát.
4.11.2010 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.