Quo vadis, Apple?

Nejsem odborníkem na výrobky firmy Apple. Nemám a nebudu mít iPod, iPhone ani iPad. Vždy mě stačil obyčejný počítač a ty od Apple jsem považoval za výjímečnou záležitost a to jak vzhledem k jejich cenám, tak i pokud jde o jejich rozšíření v našem zapadlém státě kdesi ve střední či spíše východní Evropě. Jedním z důvodů mého nezájmu bylo i to, že na počítačích Apple v dřívějších dobách nefungovaly některé důležité programy a balíky jako například obecně proklínaný, ale globálně rozšířený Office.

Přesto jsem se celý život vždy zajímal o to, co právě ten zvláštní člověk s tak podivným "pracovním" jménem dělá. Kolem roku 1986 mě zaujala idea počítače NeXT a jeho revoluční grafický operační systém NeXTSTEP. Vždyť teprve v roce 1990 uvedl Microsoft na trh svoje první grafická Windows 3.0, u nás proslavené zejména ve verzi 3.11.

Po druhé mě zaujal Jobsův opravdový úspěch, když se vrátil do firmy Apple a přišel s personálním počítačem "v obrazovce" iMac. Vypadal dobře a jednalo se nepochybně o špičkový výrobek, ve kterém bylo dosaženo jednoty zařízení a operačního systému Mac OS. Na rozdíl od již tehdy masově vyráběných PC ručila za celý výrobek jedna firma, což je zcela výjimečné. Této jednoty a odpovědnosti výrobce směrem k uživateli nebylo pro ostatní personální počítače nikdy dosaženo a tak stále kupujeme od kohosi jakési železo a k tomu od Microsoftu operační systém, který se s tím železem nemusí vždy snášet. V tom je dodnes zásadní rozdíl mezi tím, jak chápal svět počítačů a ostatních zařízení Jobs a jak se k tomu postavil Gates, který vždy "slízal" jen smetanu.

Nevýhodou takového přístupu firmy Apple byly a stále jsou vysoké ceny, protože firma nese všechny náklady na vývoj jak železa tak i programového vybavení. Štastným krokem, který provedl Jobs před deseti lety, byla orientace i na "malé" produkty type iPod a později i iPhone a iPad včetně spuštění prodeje hudby na internetu v iTunes (Music) Store.

Ale i tyto kapesní výrobky jsou nesrovnatelně dražší než produkty ostatních výrobců a řadí se tak mezi luxusní výrobky, které si většinou kupují mladí za peníze svých rodičů nebo supermanažeři za peníze svých firem či státní úředníci za peníze dańových poplatníků. Jsou to krásné hračky, jejichž funkce většina uživatelů nevyužívá zcela a které ovšem s nadšením přivítali zejména mobilní operátoři poskytující připojení k internetu. Tam je ten pravý byznys, ta "korunka ke korunce", který se pokusil Jobs zahrnout alespoň částečně i do obchodní bilance firmy Apple u modelu iPhone, leč bez výrazného úspěchu, jeho setbu sklidili především mobilní operátoři.

Podle některých zpráv stačil Jobs ještě před svou smrtí vypracovat projekt rozvoje firmy na období čtyř následujících let a tak bude firma Apple fungovat i dál. Přesto bude tento rázovitý nesnášenlivý chlapík a vizionář chybět a není jisté, zda jej někdo nahradí. Protože on pracoval opačně než většina výrobců elektronických "hraček": nejprve zkoumal, co vlastně lidé potřebují a pak teprve šel za technickým řešením. Většinou kdosi cosi vymyslí a vyrobí a pak se snaží tento výrobek vnutit lidem i proti jejich vůli.

Současný zájem o ne zcela objevný a převratný model iPhone 4S je ovšem daný mediálním rozruchem kolem úmrtí jeho tvůrce a dá se očekávat, že prodej postupně poklesne zejména díky schopné konkurenci dalších výrobců. V každém případě bude chybět zejména Američanům ona mystická přítomnost záhadného vynálezce a myslitele Jobse, který dobře ovládal i marketingové metody, které vždy udělaly z "jeho" produktů prestižní záležitost. Kdo nemá iPod, "je pod".

V souvislosti s jeho odchodem do počítačového nebe nelze nepomyslet na to, co bude dál i s firmou Microsoft. Bill Gates se věnuje už jen dobročinnosti a vymýšlení "nového" záchodu a téměř to vypadá, že v oblasti "měkkého" vybavení počítačů už bylo vše vymyšleno a každé další variace na dané téma jen zbytečně komplikují lidem práci s počítači. Možná, že zejména vývoj operačních systémů a uživatelských programů dospěl do podobné fáze, do které se dostal vynález jízdního kola. To se sice ještě vyvíjí, ale jen s cílem je vylehčit, přidělat k němu elektromotor, ale má stále jen dvě kola jistého optimálního průměru a dvě šlapky. Proč by mělo mít diskové brzdy na kole každé malé dítě není jasné. Inu, aby mohlo být dražší, aby bylo "nové", aby byl jeho majitel mezi kluky králem.

S počítači je to podobné: mohou být ještě menší, ale pak na malé obrazovce nettopu nic nevidíme a při psaní na pidiklávesnici si můžeme zlámat prsty. A honění jakýchsi bublin či oken pomocí létadla zvaného Aero myší po obrazovce nebo šťouchání prstem do obrazovky není žádný pokrok. Zkuste si chvíli psát prstem ve vzduchu a brzo vás to přestane bavit. Místo myšího tenisového lokte vás budou bolet svaly celé ruky.

Jenže co mají ti nešťastní výrobci a jejich vývojáři dělat? Přece se musí pořád něco vyrábět a prodávat. Přece nezastavíme montovny jen proto, že už všichni mají počítač, který jim beze zbytku vyhovuje, naučili se jej jakž tak využívat a nemají zájem o nic nového? Musíme je přesvědčit, že musí jít s dobou, že musí být vpředu, že nesmí zaostávat a to i tehdy, když se jim nechce. Jinak se kola ekonomiky zastaví, bude nezaměstnanost a sociální bouře.

Řešení se nabízí: do každého elektrického a elektronického výrobku je třeba zabudovat "škodítko" například ve formě mechanického či elektronického prvku, který má spočtenou dobu, po které se zlomí či odpálí a způsobí celkovou neopravitelnost zařízení. Jistí nejmenovaní výrobci jsou již spotřebiteli podezíráni, že už tak činí a konstruují přístroje tak, aby vydržely do konce záruční lhůty a pak následovala rychlá smrt.

V případě operačních systémů je to mnohem snadnější, protože ty žádnou záruční dobu nemají! Stačí, aby se postupně počítač zpomaloval, až to uživatele přestane bavit a zahodí jej se slovy "dejte mi něco lepšího". Je tu i možnost odpálit pomalu ale jistě například procesor přidáním nepatrné instrukce při pravidelné aktualizaci operačního systému či nějakého programu. Nechci vývojáře, výrobce ani prodejce k něčemu takovému navádět, ale oni to nepotřebují, tohle je napadne snadno nebo je to už napadlo.

Ale neděste se, třeba právě vy máte nějaký výrobek, který ještě není touto ničivou "korozí" napadený, třeba je ještě vyrobený po staru, tak aby něco vydržel jako mlýnek na maso vaší babičky. Ovšem u automobilu, pokud jste si jej koupili nedávno, bych o něčem takovém začal vážně pochybovat. Přeji vám, aby se vám v dohledné době něco nepodělalo, abyste to nemuseli řešit, cosi shánět nebo investovat stále další peníze do udržitelného chodu vaší domácnosti, vašeho domu. A ejhle, právě vyšlo slunce a hned je veseleji!
13.10.2011 10:25 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.