Včera se na D1 zase děly věci a tentokrát to překonalo všechny dosavadní havárie a kolapsy dopravy na této "páteři" naší osobní a hlavně nákladní dopravy. Už jsem o poměrech na české dálnici D1 psal. Cituji z jednoho článku:"Jakákoliv havárie na dálnici je vždy hromadná. Automobily jedou tak těsně za sebou, že pokud se někdo začne točit ve smyku nebo náhle zabrzdí, ostatní kolem mají možnost jen zavřít oči a začít brzdit. Dostanou pak ránu nejen zepředu, ale i zezadu a hrozí, že z rozbitých benzinových nádrží začne hořet. V takové beznadějné situaci by řidičům pomohlo snad jen vystřelovací sedadlo s padákem." Nebo jiný pohled v článku Jak likvidovat rychle následky havárií na dálnicích?, případně pokus o odpověď na otázku Proč se tak roztahují po silnicích kamiony? nebo spíše scifi vize Budeme budovat nový systém osobní automobilové dopravy bez kamionů? Také jsem konstatoval na základě vlastní zkušenosti, že Jízda po dálnici není žádná legrace.

Rád bych k tomu dodal jedno: řidiči bez výjimky při jízdě na dálnici podléhají mystické náladě plynoucí z opojení rychlostí a mají stále pocit, že nejedou tak rychle, jak by se jim líbilo. Bez ohledu na stav vozovky a vlastnosti svého vozu z něj mačkají maximum a upadají do jakéhosi deliria hypnotizováni zdánlivě bezpečnými mírnými oblouky a více méně kvalitním povrchem dálnice. V tomto pocitu téměř nadlidské božské nadřazenosti ztrácejí naprosto reálný pohled na svoje schopnosti, na možnosti automobilu a zcela odvrhují myšlenky na stav povrchu vozovky. Automobil se božsky spíše vznáší nad povrchem dálnice a to i v situaci, kdy je jím čirý blyštivý led. Ovšem jen do chvíle, kdy se objeví potřeba náhle přibrzdit či se snad dokonce něčemu vyhnout. V tom okamžiku se stává automobil jen hříčkou rychlosti a zejména odstředivých sil. Je pozdě a řidiči jen s vytřeštěnými zraky stojí na obou pedálech a křečovitě se drží volantu očekávajíce náraz. "Bylo to děsné, nedalo se nic dělat", sdělují pak přeživší národu do televizní kamery.

Dá se s tím snad něco dělat? Nepochybně ano. Zcela k ničemu jsou webové kamery, které s velkým nákladem zavedlo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jak je vidět ze včerejška, neorientovali se podle nich ani provozovatelé autobusových linek, kteří by podle naivního předpokladu tvůrců tohoto systému měli svoje autobusy případně odklonit na vedlejší silnice, natož snad řidiči soukromí. Všichni se bezmyšlenkovitě vrhli do sněhového a ledového dobrodružství, řada z nich na letních pneumatikách, které si na základě nabádání dopravních "odborníků" přezuli ve snaze ušetřit pár litrů benzinu. I když zpozorovali, že začíná jít do tuhého, neodbočili z dálnice, nazapíchli to raději někde v motorestu. Potřebovali totiž zcela neodkladně být za dvě hodiny v Praze, Brně či ještě někde dál a tak se řítili zcela dobrovolně jako hovada do záhuby v naději, že snad nějaký zázrak povrch dálnice zamete a do sucha vysuší.

A tak se na tomto i na jiných úsecích našich dálnic budou dít podobné masové srážky do té doby, než dojde k instalaci variabilních značek a výstražných světel omezujících rychlost přesně podle povahy povrchu vozovky a podle viditelnosti. A také regulující automaticky odvedení osobní dopravy mimo dálnici či zastavení nákladní dopravy v případě havárií. Samozřejmě za trvalé přítomnosti policie v úsecích, o kterých už každý pitomec přece ví, že tady se dějí ty nejhorší bouračky. Do té doby je lepší sedět doma na zadku nebo jet vlakem a ponechat dálnice těm šíleným řidičům mezinárodní nákladní dopravy. Stejně si dálnice už dávno převzali a chovají se na nich skutečně, jako by jim patřily. Doufám, že nikdo z vás tam včera na D1 či jinde nebyl a že si všichni užijete Velikonoce ve zdraví a dobré náladě.
21.3.2008 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.