|
|
Používáte IE7 a něco vám v něm chybí?
Nainstalujte si docela šikovné rozšíření IE7Pro, které Microsoft Internet Explorer doplní o řadu funkcí pro vylepšenou správu surfování v záložkách (tabech), kontrolu pravopisu, "inline" vyhledávání na stránce, automatické vyplňování formulářů, superpřetažení (Super Drag & Drop), znovunačtení navštívených stránek po pádu IE, rychlé přepínaní proxy serverů, ovládání IE pomocí gest myši, snadné obnovení dříve uzavřených záložek (tabů), urychlování webu (Web Accelerator), přepínání "User-Agent" hlášení prohlížeče, snímání celých webových stránek jako obrázků, nebo blokování reklam a flash animací. Dále obsahuje podporu uživatelských skriptů (Greasemonkey) a uživatelských rozšíření (plug-inů) a mnoho dalších užitečných funkcí.
Vyzkoušel jsem a pokud nepoužíváte z různých důvodů Firefox, mohu vám instalaci IE7Pro doporučit. Za velice užitečné považuji možnost nastavit otevírání oblíbených položek a položky z panelu oblíbených do nové záložky. Ušetříte si tak otevírání prázdné záložky ikonou Nová záložka (Ctrl+T). Také funkce skrytí vyhledávacího pole je užitečná v případě, když máte nainstalovaný Google Toolbar. Do základní nabídky IE7 Nástroje se po instalaci přidá volba IE7Pro Preferences. Veškerá nastavení jsou v češtině.
29.6.2007 10:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Microsoft to na nás zkouší, jak se dá.
Do letního dvojčísla časopisu Týden přidali marketingoví pracovníci pana Gatese reklamní cédéčko s šedesátidenní trial verzí Office Professional 2007 v naději, že se jim tak pozvedne obrat. Po nainstalování můžete Office legalizovat zakoupením krabicové verze tohoto produktu za cca 11 200 Kč. Za tyto peníze dnes koupíte celý počítač včetně monitoru. OEM verze vázaná na prodávaný nový počítač je "levnější": stojí cca 7 500. Pokud se někdo nevyzná v obchodní politice Microsoftu a má jen povšechné informace o Office a rozhodne se si tento produkt koupit, zaplatí tak nejdražší Professional verzi. "Reklamní" trial verze totiž podle sdělení fy MS nejde aktivovat například jako verze Standard nebo Basic.
Někteří komentátoři ceny Microsoftu označují za nízké, jiní, stejně jako já, je považují za nekřesťansky vysoké. Nelze se pak divit, že počet nelegálních instalací Windows a Office se odhaduje v Česku na 40 procent z celkového počtu. Troufám si tvrdit, že jsou to zejména samostatně podnikající živnostníci, kteří si používáním nelegálních kopií šetří náklady. Většinou se příliš v programovém vybavení svých počítačů nevyznají a do používání MS Office jsou donuceni především státními úřady, které nic jiného než soubory DOC z Wordu či XLS z Excelu neznají a aby to bylo zajímavější, nutí jim často i soubory PDF od Adobe. Pokud s nimi chcete dále pracovat, potřebujete Adobe Acrobat Standard, který pořídíte za dalších cca 8 500. Živnostník si musí dále pořídit nějaký účetní program za cca 10 000 a v řadě případů specializovaný soft za další desetitisíce. Pak si ještě připočtěte 35 000 za velice průměrný počítač, scaner a tiskárnu. Suma sumárum to vychází na 50 - 60 tisíc pro jeden počítač.
Jistě, chápu, že všichni musejí vydělávat. Měl bych jeden nápad: co takhle dát na trh balík počítač + soft pro živnostníky s výraznou slevou? Možná, že jsem se špatně rozhlížel, ale na internetu jsem podobnou skutečně cenově zajímavou nabídku nezaznamenal.
Microsoft se s výtkami na vysoké ceny svých produktů vypořádává různě: soudními procesy s EU, mimosoudními vyrovnáními v USA a dobročiností především v USA (např.podpora domovů důchodců). Pan Gates se tak stylizuje do role jakéhosi globálního dobrodince, moderního Jánošíka, který bohatým bere a chudým rozdává. Ale jen těm chudým, které si sám vybere a tam, kde mu to přinese politickou podporu pro další zvýšení prodeje zejména ve státních institucích včetně školství. Nic víc, než chytrá marketingová politika.
28.6.2007 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Bezradnost státu a obcí v romské otázce nezná mezí.
Vedoucí odboru sociálních věcí pardubického magistrátu Iva Liedermanová například podotkla, že existuje spousta projektů na pomoc Romům. "Například u vzdělávacích programů je ale základem docházka, v našem projektu na výuku počítačových dovedností Romů byla po jedné až dvou lekcích účast mizivá nebo žádná. Tady je nezbytné nějaké legislativní opatření," upozornila.
Měla pravděpodobně na mysli, že by dospělé Romy odváděli z jejich obydlí do školících učeben každý den policisté a celý den je tam hlídali. Podobně by bylo třeba, aby pracovníci sociálních služeb odváděli romské děti do školy a čekali pod okny, až skončí vyučování. Případně by se zavedly internátní školy podle návrhu velvyslance Evropské unie v Bratislavě Erica van der Lindena, který řídil bratislavské zastoupení EK a který v rozhovoru pro nizozemskou televizi prohlásil, že "může to znít zjednodušeně, ale myslím si, že jádro věci tkví v tom, že je třeba posílit vzdělávání a uspořádat vzdělávací systém tak, aby přiměl romské děti zůstat od pondělního rána do pátečního odpoledne v internátních školách, kde by byly soustavně vystaveny vlivu hodnot dominujících v naší společnosti". Pokud by prý Romové protestovali, bylo by možné vyplácet určité finanční prostředky a příští generace by pak lépe obstály ve většinové společnosti.(Viz Romea). Následně pana Lindena v Bruselu vyšetřovali, jak to myslel s tím nelidským nápadem, že by se Romům měly sebrat děti, přestat jim platit rodičovské příspěvky a tak dále. Přesto se zdá, že by vyšlo levněji, kdyby se Romům ty přídavky nechaly, ještě se jim připlatilo a děti by byly kvalitně vychovávány pět dnů v týdnu v internátech tak, aby měly dobré vzdělání a mohly se pak snadno uplatnit na trhu práce. Výchova v internátech je v řadě západních států běžná a v internátech se takto vychovávají děti i z předních rodin (např.Queen Ethelburga's College, nezávislá soukromá škola pro chlapce a dívky ve věku od 5 (!) do 18 let nebo česko-německá internátní škola v Pirně).
Bylo by to ale velice, velice drahé. Tak například státní příspěvek internátním zařízením typu Klokánek, která slouží ohroženým dětem, se má zvýšit. Počítá s tím novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí, kterou právě podepsal prezident Václav Klaus. Zařízení by měla začít dostávat zhruba 247.000 korun na jedno dítě ročně. Loni tato dotace činila v průměru 176.000 korun, což by podle autorů poslanecké novely pokrývalo jen 60 procent nákladů na dítě. K různým státním ústavům, jako jsou dětské domovy a kojenecké ústavy, je přitom stát podle předkladatelů štědřejší a to už teď jim dává od 274.000 do půl milionu korun za jedno dítě. Z těchto kupeckých počtů vyplývá, že pokud se rodiče nestarají z nejrůznějších důvodů o výchovu svých dětí, stojí to daňové poplatníky astronomické peníze.
Pro srovnání: průměrný čistý roční příjem průměrné pracovité rodiny s dětmi je přitom 306.516 korun (podle ČSÚ to odpovídá rodině s 3,5 osobami, tedy chcete-li něco jako 2 dospělí, jedno dítě na studiích a jedno malé dítě). Řadě z vás se to bude zdát jako neuvěřitelně hodně peněz pro rodinu se dvěma dětmi. Je to bohužel výsledek průměrovacích počtů ČSÚ do kterých se započítávají i rodiny s řádově vyššími příjmy a tak většina rodin zdaleka nemá tento statistický příjem.
Takže zpátky ke vzdělávání romských dětí: asi by se spíše skutečně vyplatilo je vodit do normální školy pod policejním dohledem. Nejspíše by to i snížilo dětskou kriminalitu a drogové nebezpečí. Policisté by ovšem byli v civilu, aby to snad neuráželo city romských rodin. Vázat výplatu sociálních podpor na docházku dětí nemá velký smysl, jen by to přidělávalo práci školám a skončilo by to stejně nějakým dohledem. Stejně se mě ale zdá, že ty internáty podle pana Erica van der Lindena by byly účinější.
27.6.2007 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Jak si sám provést záruční(?) opravu.
 Nejmenovanou členkou rodiny (nepřála si vyjít z anonymity) mě byl předán MP3 přehrávač Doonio Cube se slovy "vono se to zaseklo a nechce to hrát". S empétrojkami nemám žádnou velkou zkušenost a po několika marných pokusech jsem pouze zjistil, že jediné, co funguje, je připojení přes USB k počítači. Položil jsem si starou Leninovu otázku "Što ďélať?" Pamětliv staré zásady "co můžeš, to si vyzálohuj" jsem pracně nastřádaný obsah (nějaké ty Beatles včetně lyric souborů a hlavně šestidílný kurs angličtiny) okamžitě nakopíroval na disk. Byl jsem v pokušení to i vypálit, ale řekl jsem si, ne, to my neděláme, my se nebojíme, jednou zálohovat stačí.
A koketoval jsem s myšlenkou, že ten nefungující krám vmetnu do tváře prodejci a budu požadovat peníze. Jsem ale od přírody člověk líný se někam vypravovat a hlavně nesnáším zbytečné konflikty a to i tehdy, když jsem v právu. Vzpoměl jsem na nedávnou anabázi s DVD přehrávačem, který odmítal synchronizovaně promítat titulky a který po třech návštěvách záruční opravny a debatách se servisním technikem tento opravil přehrávač jediným možným způsobem, který dnes pro tato zařízení připadá v úvahu: nahráním nové lepší verze firmware. Blesklo mě i kdesi hlavou, že si kdesi kdosi stěžoval, že když v jakémsi výrobku vrcholné elektroniky nějakou záhadou "zrušil" firmware, musel za jeho nové nahrání v servisu zaplatit pět stovek! Prý poplatek za blbost.
Protože se mě situace s Doonio Cube zdála počertech podobná - v zápětí se přístroj již odmítal i jen připojit k počítači a zcela zmrtvěl - pustil jsem se do "nezáruční" opravy sám. Nalezl jsem příslušné odporné rady, jako "Postup při upgrade firmware" či dokonce "Postup při upgrade firmware u nefunkčního přehrávače" a šel do toho. Zvláště mě pobavila instrukce "Stále držte tlačítko PLAY, vložte baterii do přehrávače a spusťte program DOONIO CUBE Firmware Download. Objeví - li se tabulka Doonio Cube Firmware Download, pusťte tlačítko PLAY a zaškrtněte volbu Format Data Area a
klikněte na tlačítko Start". Zvládnul jsem to až napodruhé.
Během půlhodinky pouhé jen tak v pohodlí u počítače se dílo přesto podařilo a přehrávač přehrává hudbu, hraje z rádia, cvičí angličtinu i přijímá diktování. Zásadní věcí ale bylo, mít tu zálohu souborů, které na něm byly před reinstalací firmware. Doporučení jak nahrát firmware totiž mimo jiné obsahovalo volbu pro zformátování celého flash disku. Pokud snad někdo máte nebo budete mít podobné potíže s tímto jinak skvělým přehrávačem, obraťte se na radu například na MP3Centrum. A mohu Doonio Cube doporučit, dokonce i ta sluchátka nejsou nejhorší.
Jen tak na závěr: připravte se, přátelé, na to, že si takhle budete muset v brzku - někteří už právě teď - dělat opravy nebo upgrade mobilu, pračky, ledničky, televizoru, satelitu, set-top-boxu, DVD přehrávače, klimatizace a já nevím čeho. Jinak nepřežijete.
25.6.2007 16:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Vidim Jan.
Kroutit hlava nad podivny nadpis? Ne, nebyt to clanek o pan Vidim poslanec. Ja jen videt pan Jan B. a rici tobe. Ja se ale tobe nedivit. Jen moje pokus reforma cesky jazyk podle nova kniha G.S. Evans (G.S.E.)"Tajný (český) deník Fredericka Barona a jiné texty".
Raději se vrátím zpátky do současné češtiny, kterou zreformoval nabodeníčky (diakritikou) Jan Hus, jehož posléze upálili z jiných důvodů. Čeština je podle G.S.E. neúspěšná na mezinárodním globalizovaném trhu jazyků pro svoji složitost a používání háčků a čárek. G.S.E. poměrně šroubovaným češtinom (možná i díky překladatelce šlechtičně Olze) ve své knize praví:
"
Za posledních dvacet letech vykazuje globální jazykový trh, poháněný nezdolností angličtiny, setrvalý strmý nárůst. Českému jazyku se však zatím nedaří těžit z výhod plynoucích z rozšiřování vývozního trhu. Navzdory příležitostem, které přinesla změna politického a ekonomického uspořádání po roce 1989 a které umožnily tržní expanzi v oblasti cizího jazyka, čeština dokázala pouze to, že si nadále víceméně udržuje své dominantní postavení v sektoru mateřské řeči.
Nedostatečná úspěšnost češtiny je příznakem obsáhlého komplexu strukturálních problémů, s nimiž se tento produkt potýká, namátkou příliš mnoho pádů, rodů a časování sloves. Pakliže se nepodaří tyto nedostatky překonat, budou nejen nadále brzdit růstový potenciál češtiny, ale v konkurenčních tlacích globálního jazykového trhu 21. století povedou k pozvolnému ústupu a možnému stažení tohoto produktu z trhu, a to i v sektoru mateřského jazyka."
Po přečtení výňatku z výše citované knihy jsem na pochybách a zmaten: myslí to Greg vážně nebo se jedná o satirický román? Pokud ano, tedy pokud to myslí vážně, pak se řadí k těm nepřátelům mistra Jana Husa, kteří blahořečí jeho katanům pokaždé, když zápasí s pravopisem i gramatikou českého jazyka. Já se mezi ně nepočítám, i když jsem si za ta léta u počítačů na česká nabodeníčka stěžoval mnohokráte a zejména tehdy, když jsem přecházel z jednoho kódování češtiny na druhé a poté skončil na třetím či dokonce čtvrtém, případně pátém. Pamětníci a znalci jistě se mnou vzpomenou se slzou v oku na bratry Kamenické a LATIN2 v DOSu, či ISO-8859-2, Windows-1250 nebo UTF-8 v současnosti.
Rozhodneme se tedy "zachránit" češtinu před záhubou zrušením sedmi pádů, rodů, časování sloves a dalšího balastu? Někdo řekne "a proč ne?" Zrušíme i nenáviděné i/y a hlavně "pryc se vsemi nabodenicky!" Já vám ale říkám, ne. Tohle se vám nepodaří z jednoduchého důvodu: firma pana Gates zvaný Mikrosoft, přezdívaný nepřáteli na mrkvosoft, to nedovolí! Museli by totiž přepracovat všechny ty interní anglo-české slovníky sloužící pro počešťování veškerých produktů prodávaných v té podivné malé zemi zvané Česko. Takže spěte klidně ani nejásejte (podle toho, na které straně barikády jste), revoluce se konat nebude. A pan Evans by si měl dát pozor, až bude u nás svoje představy o budoucnosti či zkáze jazyka českého kázat. Mohl by snadno skončit přičiněním zastánců dnešní neglobální podoby českého jazyka na hranici nebo přinejmenším být vyhozen z okna Pražského hradu, případně z okna Novoměstské radnice.
Jinak docela zajímavá diskuze na téma diakritika ano či ne v diskuzích, mailech či esemeskách je například zde nebo také tady.
24.6.2007 10:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Zachraňte českou kulturu!
Kultura bude v Česku zcela zlikvidována! Pomozte!!! Nedostatku peněz vyčleněných v příštích letech ze státního rozpočtu na kulturu se obávají iniciativy umělců a pracovníků v oblasti kultury. K Radě uměleckých obcí a Asociaci symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR, které zaslaly již minulé vládě a médiím otevřené dopisy, se připojily i Iniciativa pro kulturu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Ke zkrácení rozpočtu na kulturu by mohlo dojít v souvislosti s připravovanou reformou veřejných financí. Vyzývám proto všechny kulturní občany naší malé země, aby dobrovolně přispěli na záchranu našich kulturních pracovníků, a tak zachránili naši českou kulturu!
Umělci vládu sice oceňují za cíl zvýšit podíl kultury na jimi požadované jedno procento rozpočtu, který deklarovala ve svém prohlášení. "Opačný trend by byl v dnešní době pro kulturu už naprosto likvidační," uvedla Iniciativa pro kulturu ve svém dopise. Internetové stránky této kulturní iniciativy jsou bohužel otřesné: pro základní menu byl použit odporný FLASH!!! Kdo jej má v prohlížeči zakázaný - a je nás hodně, kteří nenávidí agresivní kapitalistickou reklamu - uvidí jen kus prezentace. O nic ale nepřijdete. Poslední "aktuální" zprávy jsou z 23.listopadu 2005!!! Zmíněný dopis se tak celkem logicky na stránkách této iniciativy nevyskytuje. Tak takhle ne, přátelé, nekvalitní prací našim umělcům nepomůžete!
Vyzývám proto všechny kulturní občany naší malé země, aby dobrovolně přispěli na záchranu našich kulturních pracovníků, a tak spasili naši českou kulturu. Finanční příspěvky adresujte na ministerstvo kultůry, které bude potřebným kulturním pracovníkům a institucím předávat finanční dávky podle jejich potřebnosti na základě zprávy vypracované územně příslušnou správou sociálních služeb a finančním úřadem. Přijímány budou i věcné dary, které budou buď zpeněženy v aukci nebo předány těm nejpotřebnějším zchudlým kulturním pracovníkům, zejména darované oblečení a potraviny. Těm, kteří se celkem oprávněně obávají, že jejich dary budou pracovníky ministerstva kultůry zašantročeny, doporučuji předávat dary přímo potřebným kulturním pracovníkům a institucím podle vlastního výběru, například při divadelních představeních, na koncertech nebo osobně v jejich obydlí. A nezapomínejte, že si dary potvrzené příjemcem můžete odečíst ze základu pro stanovení daně. Pevně doufám, že naše národní kultura bude díky občanské iniciativě zachráněna.
22.6.2007 11:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Naše Země podle Google.
Chcete se podívat ptačím pohledem na váš dům? Nebo si naplánovat trasu cesty do místa vaší dovolené? Proletět se na New Yorkem nebo Londýnem? Můžete si najít dům vašich známých v Paříži podle adresy a zjistit si přesnou polohu, kterou můžete využít při cestě pro satelitní navigaci. Program Google Earth pracuje s fotografiemi uloženými na svém serveru. Databáze má rozsah kolem 12 terabajtů a stále se rozšiřuje o další místa na zeměkouli.
Google tento projekt nyní poskytuje v základní verzi zdarma, původní projekt pod názvem Keyhole stál 30 dolarů na 1 rok. Google nabízí další dvě varianty: Google Earth Plus za $20 dolarů a profesionální verzi Google Earth Pro za $400 dolarů. Základní "turistickou" verzi lokálního klienta si můžete stáhnout zdarma například na instaluj.cz. Po instalaci cca 15 MB máte zcela počeštěnou verzi programu. Vyhledávat můžete jednoduchým zadáním místa nebo celé adresy, bere to i "Praha" a také Říčany u Prahy. Říčany jsou zajímavé tím, že zde právě teď probíhá hranice mezi podrobným snímkem čitelným z "výšky" 500 metrů a nekvalitním snímkem odpovídajícím výšce cca 5 km. Dá se předpokládat, že takové fotografie budou časem nahrazeny. Po snímku se můžete pohybovat jeho posunováním myší (stisknout a současně potáhnout), přibližovat se (poklepat levým) nebo se vzdalovat (poklepat pravým tlačítkem). Snímek se vykresluje postupně, sledujte ukazatel datového proudu dole. Plné kvality je dosaženo po stažení 100 procent. Pro orientaci zobrazené názvy míst jsou bez háčků a čárek, pokud ale hledaný název zadáte s "nabodeníčky", najde se a také správně zobrazí. Posunem myši získáte i přesnou polohu. Kvalita snímků je často o dost horší, než například na serveru mapy.cz. Máte ale k dispozici celý svět z výšky od cca devíti kilometrů s přiblížením v řadě míst až na pohled odpovídající výšce pozorovatele 200 m. Pomocí kruhového ovladače v pravém horním rohu můžete měnit měřítko, ale také otáčet obrazem nebo dokonce naklánět až o 90 stupňů. Další podrobnosti si přečtěte v návodu a také v článku Zajímavosti v Google Earth: základní vrstvy. Uživatelé Google Earth mají svoji komunitu, kde si vyměňují zkušenosti a zejména dávají tipy na zajímavá místa. Doporučuji se podívat na Google Earth Gallery.
21.6.2007 10:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Bude jednou Office Home zadarmo?
Jen do 30. června 2007 si můžete zakoupit nejnovější Microsoft Office 2007 pro studenty a domácnosti o cca 11% levněji. Odhadovaná koncová cena během trvání akce je cca 3.200 Kč včetně DPH.
Office pro studenty a domácnosti 2007 obsahuje pouze základní aplikace: Word, Excel, PowerPoint a OneNote (neobsahuje Outlook!). Cenově nejvýhodnější sada je určená pro nekomerční použití v domácnostech, lze instalovat až na 3 počítače v jedné domácnosti.
Viz například zde.
Politika Microsoftu v tomto směru není příliš vstřícná. Kdyby například pan Gates uvolnil takto omezenou verzi Office ke stažení z internetu zdarma s tím, že by po vzoru jiných firem fungovala vždy jeden rok a bylo by nutná nová aktivace přes mail, určitě by to mělo velký vliv na rozšíření prodávaných plných verzí zejména v malých firmách. Obranou proti zneužívání Home verze by mohlo být například i značkování vytvořených dokumentů tak, aby bylo možné kdykoliv snadno prokázat, že uživatel porušil licenční smlouvu. Případně by se distribuce nedělala přes internet, ale zasláním média za symbolickou cenu pár stovek s následnou aktivací pro konkrétní počítač a registrací přes internet již vyzkoušenou metodou. Že je to možné, jsem si před pár dny ověřil reinstalací Windows XP. Protože se nezměnila konfigurace počítače, vše proběhlo bez problémů a pan Gates může klidně spát s vědomím, že nejsem počítačový pirát a že používám řádně zaplacený operační systém jeho firmy. Rád bych měl nainstalovaný i Office 2007 Home jen proto, abych mohl zdarma poradit svým přátelům, jak se to či ono dá udělat nebo proč tohle nebo něco jiného nejde.
20.6.2007 10:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Dům, který poroste spolu s vaší rodinou.
Ne každý má tolik peněz, aby si postavil na zelené louce dům svých snů. Mnohokrát mě napadala myšlenka, že přece nemůže být velký problém navrhnout projekt stavby tak, aby se mohl dům postupně a přitom plánovitě přistavovat tak, jak budou požadavky majitele růst. Není nic chytrého si pořídit hypotéku na vilu o mnoha pokojích, několika koupelnách a ložnicích, vše luxusně vybaveno. Snadno se může v dnešní nejisté době stát, že zdroj peněz vyschne a vy nebudete schopni platit bance splátky. Náhodou jsem na řešení domu, který lze stavět postupně, narazil na stránkách firmy EKONOMICKÉ STAVBY a.s. Jejich ROSTOUCÍ DŮM je koncipován tak, aby rostl společně s potřebami rodiny. Základní modul domu lze rozšiřovat z varianty 3+1 až na variantu 5+1+ garáž. Technologie a konstrukční řešení tohoto rodinného domu byla uzpůsobena nárokům, které jsou na pozdější dostavbu kladeny. Vše do sebe logicky zapadá tak, aby případná změna domu neovlivňovala chod domácnosti.
Další z velkých výhod programu ROSTOUCÍ DŮM je financování. Financování tohoto programu bylo koncipováno tak, aby si každý klient již na začátku stavby stanovil dům, kterého si přeje dosáhnout. S ohledem na tento objem je připravováno i financování výstavby základního modulu a skladba financí pro další dostavbu. Na stránkách firmy najdete i prostorovou animaci blíže neurčeného domu.
Webové stránky jsou poněkud zmatené, chybí řada informací zejména k fotogaleriím (co je to za dům atp.) Se zakázaným Macromedia Flash Playerem sem nechoďte, neuvidíte je celé, protože vám bude chybět základní nabídka. Zase příklad pomatené touhy o exkluzivní stránky!
15.6.2007 [Trvalá adresa tohoto článku.]
Co dělat, když se zhroutí disk.
Zní to dramaticky, ale občas se takové věci stávají. V mém případě to byl zásah blesku kdesi nedaleko do trafostanice, což mělo za následek jednak sekundové přerušení dodávky proudu a pravděpodobně i jisté skokové přepětí v síti. Výsledkem byl zbořený systém zápisu na disku. WXP se tvářila jako že si s tím poradí a modrá obrazovka (vyskytuje se i v XPéčkách) sdělovala, že se bude testovat před spuštěním disk. Po mnohonásobném opakování, pokusech nastartovat různým způsobem po stisknutí klávesy F9 těsně po spuštění počítače nouzový režim, se nedařilo. Jen program FDISK spuštěný ze startovací diskety pro W98 sděloval, že je tam jedna primární oblast s NTFS, která je zcela plná, což být nemělo. Moje zoufalství bylo nelíčené, protože zálohy na DVD sice byly, ale ne příliš čerstvé a navíc vidina nové "čisté" instalace WXP mě děsila.
Vypadalo to, že je nabořený i boot sektor a tak jsem se zaobíral myšlenkou disk namontovat do jiného počítače jako další disk a po stáhnutí dat jej zformátovat a začít na zelené louce. Pak mě napadlo, že jsem si nedávno celkem bezdůvodně u mikrosoftů stáhnul balík, který mě vyrobil šest disket pro boot počítače a instalaci WXP. Další podrobnosti naleznete zde. Něco mi říkalo, že je tam také režim nazvaný jako "Konzola pro zotavení a k restartování počítače". A zotavit bylo to, co jsem potřeboval já i můj disk.
Diskety jsem postupně naládoval a vybral onu konzolu, což je něco jako takový DOS, ovšem s velice omezenými možnostmi. Obsahuje řadu příkazů, přehled získáte pomocí HELP. Nejdříve mě zaujal CHKDSK, který jsem zkusil. Je tu jeden háček: musíte mít založené originální instalační CD se systémem, který se snažíte opravit. Ta konzola si z CD tahá programy, které se nevešly na těch šest disket. Zadal jsem tedy CHKDSK c: /r s cílem nejen kontrolovat, ale i opravit vadné sektory. Soubory se podařilo obnovit a DIR to potvrdil. MAP poté sdělil, že mám opět na počítači disk C:.
Jenže boot z disku se nadále nedařil a tak jsem se pustil i do opravy boot sektoru. Po opětovném naládování šesti disket (úmorné!) jsem již mohl použít příkaz FIXBOOT. Upozorňuji, že v této zotavovací konzoli sice můžete vidět i prohlížet soubory (TYPE), ale nakopírovat je na CD nejde.
Tak jsem znovu startoval z disku a ejhle! Po menším boji jsem se dostal do woken a okamžitě vše potřebné stáhnul na CD a DVD. Jenže po opakovaném bootu systém tvrdošíjně trval na provádění kontroly disku pomocí CHKDSK, ale nikam to nevedlo. Takže vše nakonec skončilo "čistou" instalací na naformátovaný disk...
Když jsem se pokoušel použít oněch šest disket k instalaci systému, nedařilo se. Vytrvale se po mě chtělo CD s WXP SP2, což jsem neměl. Takže jsem musel instalovat WXP s SP1 a pak teprve projet SP2. Přesto se domnívám, že není úplně marné si zmíněné startovací diskety pořídit. Mě zachránily alespoň data.
18.6.2007 11:00[Trvalá adresa článku.]
Hrabalovo gymnázium nebude. A je to dobře.
Studenti nymburského gymnázia nesouhlasí s tím, aby jejich škola nesla jméno spisovatele Bohumila Hrabala. Změnu názvu navrhlo vedení školy v souvislosti se stým výročím existence budovy. Nápad se nelíbí ani Hrabalovu příteli Tomáši Mazalovi, píše se na internetových stránkách
Nymburského deníku. Zástupci všech tříd se na schůzi studentského parlamentu shodli, že název Gymnázium Bohumila Hrabala nechtějí. Spisovatel, který zdejší gymnázium navštěvoval, podle nich školu neproslavil, ani nebyl příkladný student. Sám prý navíc prohlašoval, že léta strávená na gymnáziu byla ztracená. Ještě za svého života údajně
odmítl případné pojmenování gymnázia jeho jménem.
IMHO je to tak správně. Hrabal je sice celosvětově známý mrtvý klasik české literatury, ale proč se řídit heslem "jména hloupých na všech sloupích", i když toto úsloví je namířeno spíše proti na domy sprejujícím idiotům, kteří se dokonce zbaběle skrývají pod jakési podivné tágy. Nelíbí se vám, že tímto nadávám geniálnímu českému spisovateli posmrtně do hlupáků? Inu, minimálně jeho smrt pádem s okna patří mezi ty hloupé a také byl hlupák, když svoje peníze rozdával a nenechal si něco pro úplatky lékařům a na nějakou tu hospodyni či ošetřovatelku, která ho mohla ještě dnes vozit na pivo k tygrovi jeho vlastním autem. A k tomu nápadu pana ředitele z Nymburka. Není nad to dát škole nějaké neutrální jméno jako "U všech moudrých", "Zlatá cesta", "U splněných přání" a podobně. Dnes bude opět pařák a stále žádný pořádný déšť. Pomalu nebudu mít čím zalévat okurky.
15.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Podplácení by mohlo zlikvidovat drogy v Afghanistánu.
Češi pomáhají Evropské komisi (EK) bojovat v Afghánistánu s drogami. "V zemi je nutné vytvořit tři hlavní centra pro léčbu drogové závislosti, zaměřit se na terénní práci a klást důraz na návrat klientů do normálního života", řekl předseda brněnského sdružení Podané ruce Jindřich Vobořil. EK jej vyzvala, aby vytvořil studii popisující kroky, které může evropské společenství v této oblasti učinit. Na základě ní pak společenství na boj s drogami uvolní miliony eur. Čeští odborníci působí v Afghánistánu několik let. V prosinci 2006 skončil jejich projekt Breaking the circle (Prolomit kruh), jehož cílem bylo zkvalitnit péči o drogově závislé v této zemi. Nyní by mělo toto sdružení doporučit EK, jak si poradit s drogovou závislostí afghánců. Afghánistán vyrábí až 80 procent světové produkce heroinu, přičemž 30 procent jeho obyvatel je závislých na opiu. 80 - 90 produkce drog z afghánského opia se spotřebuje v Evropě.
Inu, není nad to, když nikdo nic nedělá pro omezení či dokonce likvidaci výroby opia v Afganistánu a daňoví poplatníci EU platí podobné studie, případně i programy péče o drogově závislé v této zemi. Koneckonců, z něčeho musí nestátní neziskové organizace žít, že? Řešení je přitom velice prosté: místním zemědělcům by bylo třeba nabídnout pěstování jiné plodiny místo máku. Žádná plodina, která by přinášela v klimatických a půdních podmínkách Afghanistánu stejný nebo dokonce větší zisk, ale neexistuje. Pokusy s pěstováním pšenice zkrachovaly, protože pěstování máku je pětkrát výhodnější.
Co doporučí sdružení Podané ruce Evropské komisi? Utápět peníze daňových poplatníků EU do léčby drogové závislosti afghánců a těch obyvatel EU, kteří zneužívají drogy vyráběné z máku pěstovaného v Afghanistánu? Možná, že navrhnou dotovat afghánským zemědělcům pěstování pšenice tak, aby to bylo výhodnější, než pěstovat mák. To by odpovídalo metodám, které používá Brusel při řešení politických krizí v naději, že evropské peníze zachrání mír tu či onde na světě. Příkladem je finanční podpora palestinské administrativy ve výši cca 800 milionů dolarů ročně, která byla nakonec zastavena, protože radikální hnutí Hamás nesplnilo podmínky mezinárodního společenství, jako zřeknout se násilí a uznat Izrael. Palestinská vláda se přitom potýká s prázdnou pokladnou a je na pomoci EU zcela závislá.
Je tu jedno řešení použitelné pro Afghanistán: "demokratická" vláda nemá v této zemi žádnou skutečnou moc. Je proto třeba trvale podplácet místní kmenové náčelníky tak důkladně, aby souhlasili s pěstováním jiných dotovaných plodin a sami dohlíželi na to, aby nikdo nepěstoval mák. K tomu je třeba do země dodávat dostatečné množství peněz, zbraní a munice. Tak bude mír v Afghanistánu zaručen a výroba opia zlikvidována. Že se vám to nelíbí? Takový je ale ten náš svět.
14.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Viktor Kožený - český disident v zahraničí
Celosvětově známý mezinárodní "finančník" Viktor Kožený si po propuštění z bahamské vazby na kauci 300 tisíc dolarů užívá svobody. Žije ve svém domě v rezidenční čtvrti Lyford Cay a tvrdí, že mu opětovné zatčení nehrozí. Nesmí ale Bahamy opustit a celkem třikrát týdně se musí hlásit na policejní stanici. Na všelijaká příkoří je už ale prý za těch 12 let, co na Bahamách žije, zvyklý. Stále se mu totiž podle jeho slov někdo snaží bránit v tvůrčí práci a otravuje mu život. "Nejsem na tom o nic lépe nebo hůře než známí disidenti jako Alexandr Solženicyn, Nelson Mandela a Václav Havel," svěřil svá trápení ČTK muž s mezinárodně známou přezdívkou "Pirát z Prahy".
Setkal jsem se s Koženým osobně v době, kdy jako zelené ucho začínal své "podnikání" v Praze a v podniku, kde jsem pracoval, si pronajal dvě polská PC se zelenou monochromní obrazovkou. Tehdy to byla jedna z mála možností, jak si opatřit osobní počítač. Pokud se nijak zvlášť od těch dob nezměnil, domnívám se, že jeho místo je spíše v nějakém sanatoriu pro duševně narušené osoby. Zvláštní je, že pravděpodobně právě jeho poněkud podivný způsob uvažování, jednání a chování způsobil, že mu drobní čeští "akcionáři" cpali ostošest do rukou svoje kupónové knížky. S jeho duševním stavem je to ovšem čím dál horší. Jen blázen může dnes pro Českou televizi prohlásit: "Já velmi sympatizuji s ODS a věřím, že do budoucna bychom našli společnou řeč a doufám, že i se zelenými by se dalo nějakým způsobem domluvit." Jako lehce duševně vyšinutý na mě působil už před lety a dnes se nijak nezměnil: "První můj pocit byla kombinace úlevy a vyčerpání," prohlásil tento český "finančník" s irským pasem po svém propuštění na kauci. "Vzpomněl jsem si na různé neprávem vězněné lidi, jako byl Sacharov, Havel nebo Mandela." Pravděpodobně zcela vážně v zákoutích svého podivně pracujícího mozku uvažuje o kandidatuře na českého prezidenta.
Jeho politická strana Viktor Kožený - Občanská federální demokracie je stále platně registrovaná u Ministerstva vnitra. Internetové stránky ale už nemá. V roce 2004 Kožený kandidoval ve volbách do Evpropského parlamentu a získal pouhých 2030 hlasů. Spolčil se i se známým hledačem pokladů jménem Helmut Gansel (!), ale české voliče nepřesvědčil. Jeho česká i celosvětová válka s kapitálem a investory skončila neúspěchem. Přirovnal bych to k výsledku bitvy u Waterloo a pobytu Napoleona na Sv.Heleně. Otrava arzenikem mu ale nejspíše nehrozí.
13.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Rezoluce EP na ochranu homosexuálů.
Prezidentu Evropského parlamentu (EP) Hans-Gertu Pötteringovi je určena petice na obranu polského státu. V petici se říká:"25. dubna 2007 schválil Evropský parlament rezoluci, jež odsuzuje polské činitele za návrh vzdělávací politiky, jež má chránit jejich děti před homosexuální propagandou." Rezoluce EP odsuzuje polskou vládu a kritizuje polského premiéra za to, že řekl, že "prosazování homosexuálního životního stylu před dětmi ve škole jako alternativy normálního života jde příliš daleko, a takové iniciativy ve školách je třeba zastavit". Evropský parlament v dokumentu nazvaném Rezoluce EP odsuzující homofobii tvrdí, že toto stanovisko a příslušná legislativa jsou porušením evropských zákonů o lidských právech.
Celý text petice na obranu polského státu najdete zde. Petici zaslal Pötteringovi C-FAM, Catholic Family and Human Rights Institute sídlící v USA s pobočkou v Kanadě.
Vatikán vyjádřil v této věci nepřímo své stanovisko v článku Rádia Vatikán "K rezoluci Evropského parlamentu o homofobii".
Můj komentář k tomu je jednoduchý: jsem zásadně proti vyučování jakémukoliv náboženství i proti propagaci homosexuální orientace ve školách provozovaných státem. Stejně tak očekávám, že se na školách nebudou propagovat žádné politické idee. Šel bych dokonce tak daleko, že bych učitelům a profesorům zakázal členství v politických stranách. Což ovšem není reálné. Kdo chce mládeži něco navrtat do mladých, ještě prázdných palic, ať to dělá za svoje peníze mimo státní školství tak, aby to bylo plně pod kontrolou rodičů. Ti jsou ovšem schopni často věcí, které jdou i proti zájmům dítěte. Vychovat z dítěte zloděje, násilníka, politického fantastu a fanatika či člena náboženské sekty není žádný problém. Proto je naše občanská společnost tak mnohobarevná.
12.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Měl by se napadený důchodce bránit?
Starší lidé a zdravotně postižení z obce Střekov v Ústeckém kraje se začali učit sebeobranu. Docházejí na školení, kde jim policisté názorně předvádějí možné zákroky, jak překvapit útočníka. Dokonce i obyčejná hůl může být dobrá zbraň.
No to jistě. Ale co potom? Kopnout násilníka například do koulí je jistě dobrý nápad, ale poté co se vzchopí, nejspíš bránící se důchodkyni/důchodce ukope k smrti. Spíše bych doporučil klasickou americkou metodu: když už tam někdo musí večer na ulici nebo ve dne se vypraví do nějaké nebezpečné zóny, má mít v této zemi svobody u sebe alespoň deset babek. Je-li požádán o peníze, zvedne napadený/napadená pokorně ruce a upozorní, že má v kapse/kabelce peněženku s tímto obnosem a že by byl rád, kdyby si je potřebný spoluobčan sám vzal. Pravděpodobnost, že napadený přežije takové setkání je pak velmi vysoká. U metod, které vyučují policisté ve Střekově a jinde si tím naopak nejsem vůbec jistý. Doporučuji proto mít v kapse alespoň dvě stovky pro uspokojení tužeb pouličních lupičů do té doby, než je policisté šlapající chodník pochytají. Což znamená že musíte ty "dárkové" peníze pro potřebného občana nosit navždy. Nedoporučuji vytahovat tyto dvě stovky ženám, které usoudí, že jim hrozí znásilnění. V takovém případě, pokud nemá útočník v ruce zbraň, je nejlepší ječet a kopat do slabin. I když, kdo ví? Možná, že nabídnuté dvě stovky by útočníka odradily podobně jako výroky typu "tak dělej" nebo často doporučované "hurá" či "chceš chytnout tripla?".
11.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Azyl u nás by dostal jen ztlučený homosexuál.
Soudní řízení, ve kterém se muž z Arménie snažil u nás získat azyl, protože je jako homosexuál v Arménii pronásledován, skončilo pro něj neslavně. Soud zamítl jeho žádost, stejně jako předtím ministerstvo vnitra, protože v Arménii není prý pro homosexuály situace tak vážná, aby měl muž na azyl nárok. Jeho žalobu zamítl jak Krajský soud v Praze, tak s definitivní platností Nejvyšší správní soud. Senát Nejvyššího správního soudu sice uvedl, že situace v Arménii a chování lidí vůči homosexuálům určitě mohlo muži způsobit psychickou újmu, ale podle soudu musí v případě přiznání azylu jít o takovou újmu, která by byla srovnatelná s ohrožením svobody nebo života. "Musí jít o ústrky, které ve zcela zásadní míře snižují kvalitu prožívání a berou životní perspektivu a vyvolávají silný pocit celkové bezvýchodnosti a beznadějnosti situace. Takovéto intenzity však ústrky v případě stěžovatele nedosáhly," uvedl soud ve svém šalamounském rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí pravděpodobně také učinil proto, aby zabránil zneužívání azylového zákona zavedním kategorie "ohrožených" homosexuálních občanů cizích států. Stačilo by totiž se prohlásit za homosexuála a získání azylu by proběhlo jak po másle. Zkuste někomu dokazovat, že není homosexuál. Po tomto rozhodnutí soudu tedy Česku nehrozí, že se stane mezinárodní mekkou homosexuálů-azylantů. Leda že by se homosexuál nechal ve své domovině ztlouci najatými násilníky a nechal si to natočit včetně záběrů z ošetření u lékaře. Písemné svědectví náhodného kolemjdoucího, který to natočil, nebude na závadu. Na záběrech by měla téct krev.
8.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Ať vzplanou milíře na Lutherovu počest.
V Aši na Chebsku se bude po dlouhé době opět vyrábět dřevěné uhlí v
tradičních milířích. Parta nadšenců ze Smrčinského spolku a Ašských
patriotů na konec června plánuje stavbu a zapálení prvního milíře. Z
prodeje tradičně vyrobeného uhlí chtějí přispět na opravu poškozené
sochy německého reformátora a zakladatele protestantismu Martina Luthera (neplést si s baptistou Martinem Lutherem Kingem). Pomník Dr. Martina Luthera (narozen 10.11.1483, zemřel 18.2.1546) v Aši je podle historických pramenů jediný v bývalé Rakousko-Uherské monarchii. Byl odhalen v roce 1883 u příležitosti 400. výročí Lutherova narození. Autorem dvoumetrové sochy je J. Rössner z Norimberka. Sochu v noci z pátku 6. října na sobotu 7. října 2006 poškodil u památníku evangelického kostela padající obří buk.
Ano, je třeba naše kvalitní tvrdé dříví z buků a dubů proměnit v kouř a dřevěné uhlí. To pak prodat "výhodně" do sousedního Německa, kde je zabalí do praktických obalů a vyvezou je zpět k prodeji v Česku v supermarketech pro víkendové párty, kterých se rádi účastní i němečtí turisté. Vyrábět z tohoto dřeva u nás nábytek a podlahy je zpozdilost. V rámci návratu ke starým dobrým technologiím je naopak třeba zavádět do nové výstavby podlahy z udusané hlíny promísené plevami. Ty nejvýhodněji nakoupí německé firmy v Polsku od soukromých farmářů sklízejících obilí tradičními polními postupy a dále pomocí polních mlátiček nebo cepů na mlatu ve stodole. Po zabalení plev do praktických pytlíků z ručně vyrobeného českého lněného plátna bude tento stavební materiál prodáván českým stavebníkům, chatařům a chalupářům například v německém marketu Bauhaus v Česku.
7.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Tohle si asi bude Parkanová dlouho vyčítat.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová předala americkému prezidentu Bushovi CD s písní, ve které oslavuje připravovanou stavbu radaru a život pod americkým praporem. Bushovi hrozí, že si dar bude smět nechat. Do národních archivů totiž putují jen dary v hodnotě nad 305 dolarů. Důležité je, že si snad uvědomí, že v Česku máme v roli železné lady operetní či hospodskou zpěvačku. I když nakonec taková Evita..., že?
Naši milí poslanci si ovšem Parkanovou vychutnali a tak se budou zabývat oslavnou písní o americkém radaru v Česku na své schůzi. Sněmovna totiž odhlasovala do programu svého jednání bod nazvaný "Seznámení se s textem písně ministryně Parkanové věnované prezidentu Bushovi".
Bod navrhl poslanec ČSSD a bývalý ministr kultůry Jandák. Ten požádal, aby ministryně obrany Parkanová text písně před poslanci alespoň zarecitovala. Předpokládám, že bude muset recitovat česky, aby naši poslanci obsah sdělení Bushovi pochopili. Text na známou melodii "vytvořil" a z větší části zazpíval známý komik a "zpěvák" s vadou řeči Vyčítal, pravděpodobně někde v hospodě pod vlivem silného amerického alkoholu:
Dobrý den, prapore hvězd a pruhů.
(Zpěv Vyčítal:)
- Celý svět listoval denním tiskem,
celý svět zanechal hovorů,
já jsem Vás uvítal ruky stiskem
a zvedl pohled svůj nahoru.
- Dobrý den, prapore hvězd a pruhů,
tak už ses rozvinul nad náma,
dobrý den, prapore našich druhů,
co jsme je vítali s džípama.
- Dobrý den, radare, prostě welcome,
tak jsme se konečně dočkali,
dobrý den, radare, já ti tleskám,
kámoši usárnou mávali.
- Vyřiď tam prosím do vesmíru,
vyřiď tam mezi hvězdama,
že chcem žít nadál s každým v míru,
radši však šijeme U Sama.
- = 3. Dobrý den, radare, prostě welcome...
(Vyčítal + Parkanová:)
- Vyřiď tam prosím, že my víme,
kdo nám kdy přines svobodu,
kde Masaryk s prezidentem Wilsonem
pomoh našemu národu.
- =2. Dobrý den, prapore hvězd a pruhů...
Veselé je homonymum "U Sama", čímž dozajista veselý vtipálek Vyčítal naráží na Usamu bin Ladina. Doufám, že se ozvou dědicové autorských práv Gustava Broma, který je autorem hudby i textu písně "Dobrý den, majore Gagarine", z níž byla Parkanovou a Vyčítalem ukradena melodie. V hrobě se dozajista obrací Masaryk i Wilson. Přehrát si tento mistrovský výtvor análního alpinismu můžete zde.
6.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Pražský orloj a radar pana Bushe.
Podle starých tradic se Čechům špatně povede, když se orloj zastaví. Tato pověra ale podle tradice platí pouze, když se orloj pokazí na Silvestra. A právě tuto sobotu se zastavil a byl opraven až v neděli v poledne orlojníkem, který musel přispěchat ze své chaty. Z okýnek, které mají být jinak zavřené, na turisty celou tu dobu pohlíželi svatý Filip s Jakubem, kteří se neráčili ani pohnout. Pokud bychom předpokládali, že zastavení orloje není špatným znamením, můžeme věštit, že díky příjezdu Bushe do Česka se budou mít dobře kloboučníci, kramáři, paštikáři, koželuhové a cukráři, jejichž patronem je právě svatý Filip. Zvláštní je, že i svatý Jakub je patronem cukrářů, kloboučníků, koželuhů a paštikářů. Navíc ale ještě lékárníků, umírajících (kvůli jeho shovívavosti se svými vrahy při umírání) a valchářů neboli textiláků. Oba dva jsou pak patrony Uruguaye. Což by mohlo symbolizovat návštěvu Bushe. Nechápete jak? No přece za dob minulých se říkávalo politikům a státním představitelům urugvajci. Takový u-ruk-vajec zaujímal postoj při projevech, kdy si držel spojené ruce u té části mužského těla, o které se ve slušné společnosti nehovoří. I když o našem současném premiérovi se často hovoří jako o chlapovi s gulemi... Z toho všeho vidíte, jak záhadný a mocný je pražský orloj a jaká znamení nám dalo jeho nečekané, leč významné zastavení.
Ale dost legrace. Na tomto místě hodlám učinit zásadní prohlášení o americkém radaru na českém území:
Jak již jsem dříve několikrát konstatoval, americká administrativa je naprosto neschopná, pokud jde o zahraniční politiku. Z pitomého radaru a deseti antiraket v Polsku dokáží američtí politici umatlat málem celosvětový válečný konflikt. Přitom na našem území v Nepolisích byl již v naprosté tichosti a bez zájmu antimilitaristických bojůvek nainstalován radar NATO, který probíhá provozními zkouškami. Je sice o něco menší, ale poběží po uvedení do plného provozu neustále, americký radar v Brdech by naopak byl většinou vypnutý. Zapínal by se jen při cvičení nebo v případě ohrožení. Ptáte se, proč to tedy nerozjeli přes NATO? Inu, ačkoliv mají USA v NATO jistě důležitou pozici a slovo, potácí se tato organizace 26 států v kolotoči hlasování o všem a o ničem a zejména ve sporech o tom, kdo to zaplatí. Stále ještě neexistuje něco jako armáda NATO, protože politici vedoucí EU jsou názoru, že je třeba naopak vybudovat společnou armádu EU, což se nedaří, neboť neprošla nová ústava.
Měli bychom si v souvislosti s tahanicemi kolem radaru uvědomit jedno: v obou světových válkách nám USA zachránilo zadek. I když sověti obětovali většinou zcela bezohledně miliony svých vojáků, bez hospodářské pomoci z USA by do Berlína nedojeli. Pamětníci si jistě vzpomenou na ruské vojáky v amerických džípech a na amerických náklaďácích. To vše bylo zdarma a natolik kvalitní, že to jelo bez ohledu na "péči" ruských vojáků. V Evropě umírali američtí vojáci, zatímco my jsme v Protektorátu Böhmen und Mähren vyráběli zbraně a munici pro Němce. Někdy si říkám, zdali onen vášnivý antiamerikanismus řady našich občanů není jen ozvěnou špatného svědomí z dob války.
Taháme se tu o jeden radar a deset obranných raket a přitom Rusko má přibližně 780 nosičů atomových zbraní (raket, bombardérů, ponorek) a asi 5700 jaderných hlavic, z toho 3300 strategických. To znamená, že americká protiraketová obrana ve střední Evropě není namířená proti Rusku, ale má chránit Evropu a Ameriku proti malému počtu raket odpálených z Blízkého východu. Nebo možná proti marťanům, se kterými by se rád dal Paroubek do koalice :)
O tom, že USA hrají roli světového četníka a snaží se především kde se dá zabrat zásoby nafty, není pochyb. Zpytujte ale své svědomí, zda vy v malém neděláte pro svoji rodinu totéž. Bohužel jsme jenom mírně civilizovaní dravci a svět je nelítostné bojiště. Přežije jen ten nejsilnější.
5.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
To bude zítra na Hradě veselý oběd!
 Kromě Bushe, Klause a Topolánka jako představitelů současné politické moci ve státě, se zúčastní Bushův oblíbenec a mazánek exprezident Havel, odvěký to nepřítel Klausův, dále odpůrce radaru expremiér Paroubek, který bude Bushovi vysvětlovat svůj nejasný postoj. Obálku s pozvánkou na úterní slavnostní oběd s americkým prezidentem Bushem ale přinesl pošťák i do Nového Veselí na Vysočině s adresou nejznámějšího českého důchodce Miloše Zemana. Bývalý premiér tak možná bude mít možnost říct svůj názor, že před radarem v Brdech dává přednost útoku na Írán. Možná, že Bushe k zahájení další války přesvědčí. V každém případě mu udělá velkou radost. "Považuji preventivní útok na Írán za efektivnější než radarovou základnu," uvedl doslova Zeman k tématu americké základny, která by měla sloužit jako štít mimo jiné i proti případným íránským raketám. Zeman pravděpodobně touží po podobném pozvání na studijní pobyt zdarma do Washingtonu, jaké si nedávno užíval Havel i s chotí. Bývalý předseda ČSSD nedávno kvůli neshodám s vedením ze strany vystoupil. Na obědě se po dlouhé době setká s Jiřím Paroubkem. Jejich vztahy jsou v současnosti na bodě mrazu. Doufejme, že některé účastníky opulentní hostiny jejich natažené držky spíše pobaví. Na Hrad se nedostaví na štěstí policie, aby Bushe zatkla za podněcování války. Policie se totiž nebude zabývat trestním oznámením na prezidenta Spojených států, jehož autor v něm požádal, aby v souvislosti s návštěvou George Bushe v Praze prověřila podezření z podněcování k válce. Podle státních žalobců nic nenasvědčuje tomu, že by byl spáchán trestný čin.
Rozčilený je z návštěvy "vládce planety" i vždy kontroverzní J.X.Doležal: "Bydlím na Praze 6 a s nevolí sleduji čety svářečů, kteří nám zde přivařují kanály. Není to opatření kvůli zlodějům šrotu, ale kvůli návštěvě amerického prezidenta Bushe v Praze. ...Ano, v každém kanále skutečně může sedět atentátník," píše ve svém článku v Reflexu. Nevidí ale pozitivní fakt: přivařené kanály nebudou nepřizpůsobiví občané bílé i tmavé pleti krást a odvážet do sběru.
V každém případě bych si přál být malou muškou, sedět na rameni některého z agentů Bushovy ochranky a sledovat ten politický kabaret. Na obědě u Klausů bude určitě veselo!
4.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
Ochromí příjezd Bushe dopravu v Praze?
To snad ne, ale všechny lety z Ruzyně budou v pondělí a úterý večer zpožděné nejméně o půl hodiny. Přílet "nejmocnějšího muže planety" zřejmě ovlivní i veřejnou dopravu v Praze 6. V době příletu Air Force One dojde k přerušení provozu letiště. Lety plánované na toto období mohou být zpožděny v průměru o třicet minut. Když prezident předloni přiletěl do německého Frankfurtu, předpokládané půlhodinové uzavření letiště se protáhlo na dvojnásobek, 77 letů bylo zcela zrušeno a dvě stovky letadel nabraly zpoždění. Ti, kteří na ruzyňské letiště nutně potřebují, by se měli vypravit nejméně o půl druhé hodiny dříve. Na obtíže mohou narazit při cestě automobilem i městskou dopravou. Na nějakou dobu bude zcela jistě uzavřena Evropská ulice, která je nejen hlavní spojnicí města s letištěm, ale i výpadovkou na Kladno či Slaný. Nejspolehlivější volbou je proto podle mluvčí letiště cestovat na Ruzyni z konečné metra na Zličíně autobusem číslo 100, který se jako jediný Evropské ulici vyhýbá a doveze cestující rovnou na terminál Sever. Pro auta zůstane zřejmě jedinou přístupovou cestou trasa Pražský okruh - silnice R7. Ani to ale není kvůli informačnímu embargu policie jisté. Nejjistější je tedy cesta pěšky. Doporučuji klidnou trasu přes Bílou horu, kolem ruzyňské věznice a pak příkopem či po poli podle silnice R1 až na letiště.
Cestování amerického prezidenta se podobá přepravě nejnebezpečnějších zločinců z jednoho vězení do druhého. Koneckonců je skutečně vězněm svého úřadu. O tom, zda je i zločincem, se vedou spory mezi jeho příznivci a odpůrci. Jedno je jisté: kamkoliv se americký prezident hne, tam jsou omezována práva občanů na volný pohyb. Za komunistů to bylo ale ještě horší. Občané Prahy se podle předem připraveného plánu organizovaně přemisťovali podél trasy, kterou projížděl spřátelený pohlavár od letiště až na Pražský hrad. Každých třicet metrů stál příslušník VB (komunistická veřejná bezpečnost) nebo voják či příslušník "lidových" komunistických milicí. Civilisté obdrželi mávátka v národních nebo krvavě rudých "dělnických" barvách a praporky příslušné komunistické země. Po "nadšeném" přivítání kolony projíždějícího spřáteleného soudruha se rozešli. Ti nejbázlivější zpět do zaměstnání, odvážnější se zastavili na pár piv v hospodě, aby zde opatrně zanadávali na režim. Někteří se pak odebrali domů a ten den již nepracovali, aby tak oslabili komunistický režim. Disidenti se vítání neúčastnili, strávili celý slavnostní den demonstrativně v hospodě.
Při pondělním příjezdu amerického prezidenta se ale žádné pracovní volno na jeho uvítání neposkytuje. Osobně doporučuji se raději kolem jeho kolony nemotat, mohli byste přijít k úrazu. Kdybyste se náhodou ocitli poblíž, stůjte nehybně na místě čelem ke koloně a nejlépe uděláte, když zvednete obě ruce nahoru. Bush si bude myslet, že ho vítáte a ochranka, že máte mírové úmysly nebo vás budou považovat za neškodného blázna.
1.6.2007 [Trvalá adresa článku.]
|
